Sbohem, Bastilo
Anonym, 1789, barevný lept, Muzeum dějin Paříže Carnavalet Historický kontext Obyvatelé Paříže se již několik dní před 14. červencem bouří. Král začal shromažďovat okolo hlavního města ozbrojené síly a 11. července propustil oblíbeného ministra financí Neckera, čímž ukázal svoji neochotu
Sbohem, Bastilo
Anonym, 1789, barevný lept, Muzeum dějin Paříže Carnavalet Historický kontext Obyvatelé Paříže se již několik dní před 14. červencem bouří. Král začal shromažďovat okolo hlavního města ozbrojené síly a 11. července propustil oblíbeného ministra financí Neckera, čímž ukázal svoji neochotu
Dobytí Bastily 14. července 1789
Anonym, Dobytí Bastily a zatknutí guvernéra de Launay, 14. července 1789, Versailles, Národní muzeum zámku ve Versailles Historický kontext Obyvatelé Paříže se již několik dní před 14. červencem bouří. Král začal shromažďovat okolo hlavního města ozbrojené síly a 11. července
Dobytí Bastily 14. července 1789
Anonym, Dobytí Bastily a zatknutí guvernéra de Launay, 14. července 1789, Versailles, Národní muzeum zámku ve Versailles Historický kontext Obyvatelé Paříže se již několik dní před 14. červencem bouří. Král začal shromažďovat okolo hlavního města ozbrojené síly a 11. července
Svoboda tisku během francouzské revoluce, 1791
Philibert-Louis Debucourt (1755-1832), Almanach pro rok 1791, Paříž, Historické centrum Národního archívu Historický kontext Deklarace práv člověka a občana ze srpna 1789 uzákonila svobodu projevu. Důsledkem byl rychlý nárůst počtu nových periodik, mezi roky 1789 a 1792 jich začalo vycházet
Svoboda tisku během francouzské revoluce, 1791
Philibert-Louis Debucourt (1755-1832), Almanach pro rok 1791, Paříž, Historické centrum Národního archívu Historický kontext Deklarace práv člověka a občana ze srpna 1789 uzákonila svobodu projevu. Důsledkem byl rychlý nárůst počtu nových periodik, mezi roky 1789 a 1792 jich začalo vycházet
Kritika stavovské společnosti, 2. polovina 18. století
Anonymní rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet Historický kontext Hospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na
Kritika stavovské společnosti, 2. polovina 18. století
Anonymní rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet Historický kontext Hospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na
Kišiněvský pogrom, 1903
Emil Flohri, „Stop your cruel oppression of the Jews“, 1904, Washington, Library of Congress Historický kontext Na konci 19. století a na počátku 20. století se židé žijící v ruské říši stávali často obětmi pogromů. První vlna pogromů se odehrála po
Kišiněvský pogrom, 1903
Emil Flohri, „Stop your cruel oppression of the Jews“, 1904, Washington, Library of Congress Historický kontext Na konci 19. století a na počátku 20. století se židé žijící v ruské říši stávali často obětmi pogromů. První vlna pogromů se odehrála po
Pečeť města Lübeck, 1280
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Pečeť města Lübeck, 1280
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Pečeť města Ypres, 15. století
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Pečeť města Ypres, 15. století
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Pečeť města Saint-Omer, 13. století
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Pečeť města Saint-Omer, 13. století
Historický kontext Zvýšení zemědělské produkce na vesnicích a rozvoj obchodu podpořilo mezi 11. a 13. stoletím rozmach měst. Počet jejich obyvatel vzrostl stejně jako rozloha. Podoba měst se proto mění: mnohé z nich jsou obehnány hradbami a staví nové budovy. Mění
Nasser a Ben Bella na plakátu z roku 1956 (1963?)
Historický kontext Tento plakát byl vytvořen roku 1956, tedy rok po konferenci zemí „třetího světa“ v indonéském Bandungu a ve stejný rok, kdy získaly nezávislost Maroko a Tunisko. Některé zdroje uvádějí rok 1963, tedy rok po konci války v Alžírsku a vyhlášení
Nasser a Ben Bella na plakátu z roku 1956 (1963?)
Historický kontext Tento plakát byl vytvořen roku 1956, tedy rok po konferenci zemí „třetího světa“ v indonéském Bandungu a ve stejný rok, kdy získaly nezávislost Maroko a Tunisko. Některé zdroje uvádějí rok 1963, tedy rok po konci války v Alžírsku a vyhlášení
Poštovní známka k výročí nezávislosti Senegalu, 1961
Historický kontext Počátky francouzské přítomnosti v Senegalu sahají do 17. století, kdy bylo založeno v ústí řeky Senegal město Saint-Louis, na počest tehdejšího francouzského krále Ludvíka XIV. Země se od té doby podílela na trojúhelníkovém obchodu, v 19. století se z ní stala základna
Poštovní známka k výročí nezávislosti Senegalu, 1961
Historický kontext Počátky francouzské přítomnosti v Senegalu sahají do 17. století, kdy bylo založeno v ústí řeky Senegal město Saint-Louis, na počest tehdejšího francouzského krále Ludvíka XIV. Země se od té doby podílela na trojúhelníkovém obchodu, v 19. století se z ní stala základna