Kritika stavovské společnosti, 2. polovina 18. století

Anonymní rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet

Historický kontext

Hospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na pět tisíc politických spisů či pamfletů, kde se hlásili o slovo několik století přehlížení příslušníci třetího stavu. K nim patřily také rytiny, které odsuzovaly středověké uspořádání společnosti do tří stavů.

Popis a interpretace díla

Každá z postav představuje příslušníka jednoho stavu:

• Představitel církve (0,5 až 1% obyvatel) drží v ruce knihu, pravděpodobně Bibli. Jedná se tedy o vzdělaného člověka. S despektem pohlíží dolů na představitele třetího stavu, který po něm vztahuje ruku a žádá o pomoc.
• Představitel šlechty (1,5 až 2% obyvatel) je oblečen do uniformy a má u pasu meč, což symbolizuje jeho povinnost bránit vlast. Jednou rukou drží představitele církve, což naznačuje, že jsou spojenci.
• Rolník, představitel Třetího stavu (98% obyvatel) se zmítá na zemi pod tíhou velkého kamene, na kterém je napsáno „daně a robota“. Jednou rukou se snaží kámen odvalit, druhou žádá o pomoc. Šlechta patří společně s církví k privilegovaným stavům, které neplatí daně a mají své soudní instituce.

Scéna se odehrává v létě během sklizně: svědčí o tom obilné pole, vpravo zemědělské nástroje (lopata, pluh) a vlevo pasák dobytka. 75% obyvatel patřících ke třetímu stavu jsou totiž rolníky, většina z nich žije v chudobě. Alegorie tedy kritizuje nerovné uspořádání francouzské společnosti na konci 18. století.

__________________________________________________________

Doplňující dokument: Čím je třetí stav?

„Čím je Třetí stav? Vším. Čím byl až doposud v politickém uspořádání? Ničím. Co požaduje? Stát se v něm něčím. Na Třetí stav je naloženo vše, co je skutečně namáhavé, veškteré úkoly, které odmítá privilegovaný stav vykonávat. Výnosná a čestná místa jsou obsazena členy privilegovaného stavu (…). Třetímu stavu se opovážili jejich dosažení zapovědět. Říkalo se mu: „Ať prokazuješ sebelepší služby a máš sebevětší talent, můžeš jít jen potud, a dál už se nedostaneš (…).“ Nejvyšší místa by přirozeně měla být údělem a odměnou za talent a cenné služby (…) a to, že se je podařilo privilegovaným uzurpovat, (…) je současně strašlivým bezprávím pro většinu občanů i zradou veřejné věci. Kdopak by se opovážil říci, že Třetí stav v sobě neobsahuje vše, čeho je zapotřebí k zformování úplného národa? Je to silný a statný člověk, jehož jedna ruka je ještě spoutána. Kdyby se národ zbavil privilegovaného stavu, neuškodilo by mu to, nýbrž prospělo.

Tak tedy, čím je Třetí stav? Vším, leč celkem spoutaným a utiskovaným. Čím by byl bez privilegovaného stavu? Vším, leč celkem svobodným a kvetoucím.”

Zdroj: Abbé Sieyès, brožura Čím je třetí stav? leden 1789

In KVIRENC, Jan, Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech, Dialog, Liberec, 2007

Na základě tohoto textu třetí stav zformuloval jeden ze svých zásadních požadavků: národní svrchovanost. Jako protiklad královskému absolutismu ho uplatňuje po celé revoluční období.

Můžeme porovnat s alegorií rozdělení společnosti na tři stavy a s karikaturou Sbohem, Bastilo.