Kritika stavovské společnosti, 2. polovina 18. století
Anonymní rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet Historický kontextHospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na pět tisíc politických spisů či pamfletů, kde se hlásili o slovo několik století přehlížení příslušníci třetího stavu. K nim patřily také rytiny, které odsuzovaly středověké uspořádání společnosti do tří stavů.
Popis a interpretace dílaKaždá z postav představuje příslušníka jednoho stavu:
Scéna se odehrává v létě během sklizně: svědčí o tom obilné pole, vpravo zemědělské nástroje (lopata, pluh) a vlevo pasák dobytka. 75% obyvatel patřících ke třetímu stavu jsou totiž rolníky, většina z nich žije v chudobě. Alegorie tedy kritizuje nerovné uspořádání francouzské společnosti na konci 18. století. __________________________________________________________ Doplňující dokument: Čím je třetí stav?„Čím je Třetí stav? Vším. Čím byl až doposud v politickém uspořádání? Ničím. Co požaduje? Stát se v něm něčím. Na Třetí stav je naloženo vše, co je skutečně namáhavé, veškteré úkoly, které odmítá privilegovaný stav vykonávat. Výnosná a čestná místa jsou obsazena členy privilegovaného stavu (…). Třetímu stavu se opovážili jejich dosažení zapovědět. Říkalo se mu: „Ať prokazuješ sebelepší služby a máš sebevětší talent, můžeš jít jen potud, a dál už se nedostaneš (…).“ Nejvyšší místa by přirozeně měla být údělem a odměnou za talent a cenné služby (…) a to, že se je podařilo privilegovaným uzurpovat, (…) je současně strašlivým bezprávím pro většinu občanů i zradou veřejné věci. Kdopak by se opovážil říci, že Třetí stav v sobě neobsahuje vše, čeho je zapotřebí k zformování úplného národa? Je to silný a statný člověk, jehož jedna ruka je ještě spoutána. Kdyby se národ zbavil privilegovaného stavu, neuškodilo by mu to, nýbrž prospělo. Tak tedy, čím je Třetí stav? Vším, leč celkem spoutaným a utiskovaným. Čím by byl bez privilegovaného stavu? Vším, leč celkem svobodným a kvetoucím.” Zdroj: Abbé Sieyès, brožura Čím je třetí stav? leden 1789 In KVIRENC, Jan, Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech, Dialog, Liberec, 2007 Na základě tohoto textu třetí stav zformuloval jeden ze svých zásadních požadavků: národní svrchovanost. Jako protiklad královskému absolutismu ho uplatňuje po celé revoluční období. Můžeme porovnat s alegorií rozdělení společnosti na tři stavy a s karikaturou Sbohem, Bastilo. |