Kišiněvský pogrom, 1903

Emil Flohri, „Stop your cruel oppression of the Jews“, 1904, Washington, Library of Congress

Historický kontext

Na konci 19. století a na počátku 20. století se židé žijící v ruské říši stávali často obětmi pogromů. První vlna pogromů se odehrála po zavraždění cara Alexandra II. roku 1881. Následovaly protižidovské zákony, které omezovaly svobodu pohybu židů a také jejich přístup do škol. Druhá vlna pogromů začala v Kišiněvě (hlavní město tehdejší ruské Besarábie, dnešní Moldávie) v dubnu 1903. Podnětem bylo nalezení mrtvého ruského chlapce křesťanského vyznání. Později se ukázalo, že ho zabil někdo z příbuzných, ruské úřady však obvinily z této násilné smrti židovskou komunitu. Pogrom trval tři dny a připravil o život kolem padesáti židů, stovky dalších byly zraněny a tisíce domů byly poničeny. Místní úřady pogromu nezabránily, vydaly dokonce příkaz nezasahovat. Tyto události vyvolaly pobouření po celém světě, především v USA, které židům vyjádřily svoji podporu.

Popis a interpretace díla

Jedná se o chromolitografii (vícebarevná litografie), na které je znázorněn starý muž, jak nese obrovský ranec s nápisem „Oppression“ (útisk). Z rance visí závaží s nápisy „Autocracy“ (samovláda), „Robbery“ (krádež), „Cruelty“ (krutost), „Assassination“ (vražda), „Deception“ (zklamání) a „Murder“ (vražda). Tato slova vyjadřují pocity židů vůči carské říši. V pravé části jsou vidět hořící domy židovské komunity. Několik uprchlíků vyhnaných ze svých domovů vidíme na obrázku. Vlevo stojí na kameni prezident USA Theodore Roosevelt a říká ruskému carovi Mikuláši II.: „Proč mu nesundáte to břemeno, abyste v říši zajistil mír?“ Postoj amerického prezidenta vyjadřuje jeho pohoršení a účast, zatímco ruský car lhostejně přihlíží událostem.

Obrázek byl vytištěn rok po Kišiněvském pogromu, jeho prostřednictvím autor poukazuje na násilnosti, jejichž obětí jsou ruští židé. Pogrom dal podnět tisícům ruským židům k emigraci na Západ nebo do Palestiny.