Poštovní známka k výročí nezávislosti Senegalu, 1961
Historický kontextPočátky francouzské přítomnosti v Senegalu sahají do 17. století, kdy bylo založeno v ústí řeky Senegal město Saint-Louis, na počest tehdejšího francouzského krále Ludvíka XIV. Země se od té doby podílela na trojúhelníkovém obchodu, v 19. století se z ní stala základna pro expedice do střední Afriky. Od roku 1895 byl Senegal součástí Francouzské Západní Afriky. Během obou světových válek byli senegalští střelci povoláni na obranu Francie, kde byli nasazeni v nejtěžších oblastech. Po druhé světové válce se stal senegalský spisovatel a intelektuál Léopold Sédar Senghor jedním z těch, kdo žádali nezávislost afrických kolonií. Po referendu roku 1958 se země stala autonomní republikou v rámci Francouzské unie, což byl pokus de Gaulla o zachování francouzských kolonií v černé Africe. 4. dubna roku 1960 Senegal vyhlásil nezávislost, jeho prvním prezidentem se stal Léopold Sédar Senghor. Popis a interpretace dílaTato poštovní známka byla vydána 4. dubna 1961 u příležitosti prvního výročí nezávislosti Senegalu, jejím autorem je francouzský umělec Pierre Gandon (1899-1990). Jsou na ní znázorněny následující symboly: Symboly francouzské revoluce: 1 – Marianne, symbol francouzské republiky, zde se dívá do budoucna 2 – Svazky prutů římských liktorů, které symbolizují obranu demokracie 3 – Dítě republiky, symbol míru a budoucnosti Symboly míru: 4 – Černá Marianne symbolizuje republiku. Na hlavě má vavřínový věnec (symbol míru) namísto obvyklé frygické čapky (symbol revolty). Je oděna do římské tógy, její pohled je upřen směrem do budoucnosti. 5 – Olivová snítka, symbol míru Vzpomínky na minulost: 6 – Francouzština, jazyk metropole 7 – Frank, měna, kterou zde zavedla Francie 8 – Autor Pierre Gandon Známka poskytuje informace o způsobu, jakým byla vyhlášena nezávislost a o charakteru nového režimu. Senegal získal nezávislost jednáním a mírovými prostředky, což zdůrazňuje také převládající modrá barva známky. Jsou zde symboly antického Říma, francouzské republiky a také náboženství (Madonna s dítětem). Ukazují na kulturní vliv Francie a také na to, že se obě země rozešly v dobrém. V roce 1961 ještě všechny africké zemi nezískaly svoji nezávislost, cílem známky tedy mohlo být poskytnout naději zbývajícím koloniím. Poštovní známka je důkazem suverenity nového státu. Na vůbec první známce byla zobrazena britská královna Viktorie, její podobu tak znali obyvatelé celé říše. Ve 20. století se objevuje nový druh známek spojený s dekolonizací. Každý nezávislý stát totiž udělá hned ze začátku dvě věci: vlastní měnu a poštovní známku. Ke srovnání různých druhů dekolonizace můžeme porovnat se známkou Angoly. |