
Poštovní známka u příležitosti nezávislosti Angoly, 1975
Historický kontext Území dnešní Angoly bylo objeveno na konci 15. století Portugalci, kteří začali kolonizovat pobřeží země. Jednalo se o jednu z prvních kolonií na africkém území. Až do 19. století odtud byli vyváženi otroci, především do Brazílie. Z přírodních zdrojů Portugalci

Poštovní známka u příležitosti nezávislosti Angoly, 1975
Historický kontext Území dnešní Angoly bylo objeveno na konci 15. století Portugalci, kteří začali kolonizovat pobřeží země. Jednalo se o jednu z prvních kolonií na africkém území. Až do 19. století odtud byli vyváženi otroci, především do Brazílie. Z přírodních zdrojů Portugalci

Alegorie rozdělení francouzské společnosti na tři stavy, 1789
Francouzská národní knihovna, Paříž Historický kontext Hospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na pět tisíc

Alegorie rozdělení francouzské společnosti na tři stavy, 1789
Francouzská národní knihovna, Paříž Historický kontext Hospodářská krize a nárůst nespokojenosti ve společnosti donutily francouzského krále Ludvíka XVI. svolat v květnu 1789 generální stavy. V měsících, které předcházely tomuto shromáždění, byla ve Francii respektována svoboda tisku. Díky ní vyšlo na pět tisíc

Slib v Míčovně, 20. června 1789
Pravděpodobně Jacques-Louis David, nedokončený náčrt, muzeum Carnavalet v Paříži, 1790 Historický kontext Svolání generálních stavů do Versailles 5. května 1789 vzbudilo v poslancích zvolených za třetí stav velké naděje: doufali ve zlepšení životních podmínek třetího stavu. Jejich naděje však byly zklamány

Slib v Míčovně, 20. června 1789
Pravděpodobně Jacques-Louis David, nedokončený náčrt, muzeum Carnavalet v Paříži, 1790 Historický kontext Svolání generálních stavů do Versailles 5. května 1789 vzbudilo v poslancích zvolených za třetí stav velké naděje: doufali ve zlepšení životních podmínek třetího stavu. Jejich naděje však byly zklamány

Le chant du départ (Píseň na cestu) : válečná a revoluční píseň
E.-N. Méhul (hudba), M.-J. Chénier (slova), 14.7. 1794 (překlad: ZLDB)

Le chant du départ (Píseň na cestu) : válečná a revoluční píseň
E.-N. Méhul (hudba), M.-J. Chénier (slova), 14.7. 1794 (překlad: ZLDB)

Bitva u Slavkova, 2. prosince 1805
François Gérard, obraz je z roku 1810, Národní muzeum zámku Versailles Historický kontext Bitva u Slavkova je jedním z Napoleonových nejslavnějších vítězství. Říká se jí také „bitva tří císařů” – Napoleona, ruského cara Alexandra I. a rakouského Františka II. Anglii

Bitva u Slavkova, 2. prosince 1805
François Gérard, obraz je z roku 1810, Národní muzeum zámku Versailles Historický kontext Bitva u Slavkova je jedním z Napoleonových nejslavnějších vítězství. Říká se jí také „bitva tří císařů” – Napoleona, ruského cara Alexandra I. a rakouského Františka II. Anglii

Pomazání císaře Napoleona a korunovace císařovny Josefíny v pařížské katedrále Notre-Dame
Jacques-Louis David, scéna z 2. 12. 1804, obraz dokončen r. 1806, rozměry: 628 x 979 cm, Muzeum Louvre, Paříž Historický kontext Roku 1802 byl Napoleon prohlášen doživotním konzulem. Návrat k monarchii byl v republikánské Francii, která roku 1793 popravila svého

Pomazání císaře Napoleona a korunovace císařovny Josefíny v pařížské katedrále Notre-Dame
Jacques-Louis David, scéna z 2. 12. 1804, obraz dokončen r. 1806, rozměry: 628 x 979 cm, Muzeum Louvre, Paříž Historický kontext Roku 1802 byl Napoleon prohlášen doživotním konzulem. Návrat k monarchii byl v republikánské Francii, která roku 1793 popravila svého